MUDr. Peter Minárik: Rizika obezity a její řešení

Které faktory hrají hlavní roli při vzniku obezity? Mají genetické predispozice opravdu tak velký vliv na vznik obezity, jak se občas tvrdí?

Obezita je multifaktorální onemocnění, to znamená, že má několik příčin. Obecně se uznává, že při vývoji tělesné hmotnosti jedince mají dědičné faktory 40% a ostatní, tzv. vnější faktory 60% podíl. Při určení tělesného složení se dědičné faktory podílejí přibližně 50 %. Genetické faktory určují nejen charakter metabolismu živin, ale ovlivňují i výdej energie, a to ve všech jeho složkách, počínaje bazálním výdejem energie, přes výdej energie při trávení potravy, až po energetický výdej při fyzické a pohybové aktivitě. Genetika ovlivňuje i takové jevy a činnosti, jako je schopnost oxidovat ("spalovat") tuky nebo sacharidy. Pod dědičnou kontrolou jsou však také chuťové preference při jídle, nebo intenzita pociťování hladu a rychlost nasycení. Poznatky o vlivu dědičnosti na tělesnou hmotnost a vývoj obezity však nejsou v žádném případě důvodem k odmítání racionální životosprávy, včetně zdravé, vyvážené a nutričně plnohodnotné výživy.

Odmítání rozumné prevence obezity, případně komplexní léčby nadváhy a obezity proto vůbec není namístě. Vědecké výsledky potvrdily, že lidské geny podmiňují víceméně pouze náchylnost na rozvoj obezity pod vlivem vnějších faktorů a tzv. obezitogenního prostředí. Obezita se ani u dědičně zatíženého jedince nemusí automaticky manifestovat, pokud se takový člověk správně stravuje, systematicky vydává hodně energie, případně žije v tzv. leptogenním (tj štíhlost podporujícím) prostředí. No a nakonec nemusíme zapomínat ani na fakt, že v současné vyspělé společnosti je mnoho lidí, kteří nepřiměřeně přibírají na váze a trpí nadváhou nebo obezitou i přesto, že nemají vůbec žádné dědičné předpoklady pro obezitu.

Které hlavní zdravotní komplikace a rizika obezita přináší?

Ještě i dnes je navzdory bohaté zdravotní osvětě mnoho lidí, kteří obezitu vůbec nevnímají jako nemoc. Obezitu pokládají pouze za nadměrnou tělesnou hmotnost, která jim při menším stupni vůbec nepřekáží, a při vyšších stádiích je více či méně obtěžuje, přičemž pro ženy znamená navíc i estetický problém. Vůbec však nevnímají svou obezitu jako riziko pro své zdraví a život ohrožující stav. Obezita je však daleko závažnější onemocnění, než se na první pohled zdá. Zdravotní hrozby, které na obézního jedince číhají, jsou vážné, ba někdy až fatální. Obézní lidé často trpí vysokým krevním tlakem. Nadbytečná tuková tkáň potřebuje pro sebe kyslík a živiny, čímž se zvyšuje množství cirkulující krve v cévách. Navíc nadbytečné cévy, které přivádějí krev do rozmnožené tukové tkáně, rovněž zvyšují nároky na práci srdce. Těmito mechanismy se vysvětluje vyšší výskyt vysokého krevního tlaku u obézních lidí. U obézních jedinců je 10krát častější ateroskleróza (kornatění tepen) oproti neobézní populaci. Přispívá k tomu i často se vyskytující vysoký krevní tlak u lidí s obezitou, jakož i ukládání látek tukové povahy do stěn tepen a zvýšená náklonnost pro tvorbu krevních sraženin. Výsledkem může být ischemická choroba srdeční a mozku, včetně jejích nejzávažnějších forem, srdečního infarktu a mozkové mrtvice.

Poruchy tukového metabolismu, především cholesterolu a triglyceridů jsou běžnou součástí tzv. metabolického syndromu, spolu s necitlivostí tkání na inzulín, následnou vysokou hladinou inzulínu v krvi, a nakonec s rozvojem diabetu druhého typu. Obezita (především její břišní - útrobní forma) se pokládá za nejdůležitější příčinu cukrovky druhého typu. Je typická mimo jiné i tím, že vzniká až v dospělosti. V posledním období však narůstá její výskyt již u velmi mladých lidí. Snad nejméně známou komplikací obezity ve vědomí široké veřejnosti je rakovina. V současnosti jsou přesvědčivé důkazy o tom, že obezita a nadměrný tělesný tuk může zapříčinit vznik přinejmenším 8 druhů zhoubných nádorů (jícen, tlusté střevo a konečník, žlučník, slinivka, prs u žen po menopauze, děloha, prostata a ledviny). Vědci znají i biologické mechanismy, kterými obezita zapříčiňuje rakovinu, případně zvyšuje riziko vzniku maligních nádorů. Rozsáhlé epidemiologické studie v USA zjistily, že zatímco o kouření, jako příčině rakoviny, ví téměř 100 % dospělé populace, obezitu jako významné riziko rakoviny vnímá zhruba pouze 50 % lidí. Tento znalostní nedostatek považují vědci za alarmující a navrhují řadu dlouhodobých opatření, jak tuto nedobrou situaci změnit. Více než 30 % všech zhoubných nádorů vzniká v důsledku nesprávné výživy a obezity (tedy na základě faktorů, které se dají ovlivnit!).

Z dalších podstatných komplikací obezity zmíníme alespoň žlučníkové kameny a její pozdní následky - zánět žlučníku nebo slinivky, degenerativní a zánětlivé změny kostních shybů, včetně osteoartritidy, spánkové a dýchací problémy, včetně závažných forem nočního chrápání spojeného s opakovaným přerušováním dýchání (tzv. "Sleep apnoe "syndrom). Některé obézní jedince nejvíce trápí psychické a sociální následky jejich těžké nadváhy, včetně obtíží spojených s hledáním životního partnera nebo zaměstnání. Tyto problémy, a také opakované neúspěšné pokusy o radikální hubnutí nepřiměřeně drastickými dietami bývají nejednou příčinou zklamání, dlouhodobé frustrace až deprese. U žen může obezita zapříčinit polycystické vaječníky a následnou neplodnost. Různorodé kožní problémy dotvářejí obraz komplikací obezity.
V České republice trpí dnes více než 60 % dospělé populace nadváhou nebo obezitou!

Jak velké riziko podle Vás představuje obezita pro naši civilizaci?

Obezita za poslední desetiletí, zejména od konce druhé světové války, narůstá celosvětově tak rychlým tempem, že už se pokládá za novodobou pandemii lidstva a největší zdravotní hrozbu lidské civilizace. Její hrozivě vysoký výskyt již zdaleka není "výsadou" ekonomicky vyspělých zemí (mezi které patří i Česká republika), rozmáhá se i v rozvíjejících se ekonomikách zemí tzv. třetího světa, a to především ve velkých městských aglomeracích s rozmáhajícím se západním životním stylem. V České rebublice trpí dnes více než 60 % dospělé populace nadváhou nebo obezitou. Podle některých odhadů téměř ¾ lidí v dospělém věku nemají vyhovující a zdravou tělesnou hmotnost. V posledních desetiletích lze především pozorovat pomalý, ale stabilní nárůst nadváhy a obezity u dětí a mládeže.

Jaká je prognóza tohoto civilizačního onemocnění?

Prognózy ohledně nadváhy a obezity jsou neradostné. Podle některých vědců při současném trendu hrozí, že v roce 2050 bude na nadměrnou tělesnou hmotnost trpět téměř celá lidská populace.

Jaké zásady by se podle Vás měly dodržovat při přípravě jídla?

Jaká je optimální redukční dieta pro pacienty s obezitou? Ani v seriózní odborné literatuře nenajdeme absolutně jednotné údaje o tom, jak by měla taková dieta vypadat. Každopádně by kromě přiměřené restrikce energie ("kalorií") měla být nutričně plnohodnotná a harmonicky vyvážená. Energetická hodnota celodenní redukční stravy bývá zpravidla mezi 4000 - 5000 kJ u žen a mezi 6000 - 8000 kJ u mužů.

Preventivní i redukční strava by měla obsahovat všechny 3 základní živiny, tj bílkoviny, sacharidy i tuky v přiměřeném zastoupení. Poměr živin na (B: 25 – 30 %, S: 40 – 50 % a tuky 20 – 30 %). Strava by měla být bohatá na rostlinnou vlákninu a mikrovýživu. Strava má být gastronomicky atraktivní a má poskytovat požitek a příjemné senzorické a hédonické pocity. Pro obézního pacienta totiž zdravé stravování po ukončení procesu hubnutí nekončí, ale plynule přechází do fáze udržování hmotnostních úbytků. Toto období je podstatně delší než fáze redukování nadváhy. Šanci na dlouhodobý úspěch v managementu obezity má v horizontu dlouhodobého efektu udržení nižší a zdravější tělesné hmotnosti jedině taková strava, která chutná a přináší požitek a radost z jídla.

Mohou vlastnosti a kvalita nádob ovlivnit výslednou kvalitu jídla?

Určitě ano. Nesprávná a neracionální tepelná příprava stravy, navíc v nekvalitních nádobách, může zcela zmařit veškeré vynaložené úsilí o redukční výživu. Šetrnou tepelnou přípravu stravy v páře a použití kvalitních nádob na vaření svým pacientům jednoznačně doporučuji.

Jaký je váš názor na přípravu jídla v páře? Doporučujete ho svým klientům? Je to podle vás vhodný způsob přípravy jídla pro "běžné" stravování a také pro redukční dietu?

Vaření v páře má daleko větší význam, než jen uchování šťavnaté konzistence a svěžích barev zeleniny a brambor. Velmi důležitý je především jeho zdravotní význam. Dávno bylo dokázáno, že při šetrném způsobu vaření v páře si zelenina uchová podstatně více ve vodě rozpustných termolabilních vitamínů skupiny B a C, než při klasickém vaření ve vodě, nebo při jiné tepelné úpravě. Potraviny si šetrnou tepelnou úpravou ponechají podstatně více ze své původní originální chuti, čímž odpadá potřeba výrazného dochucování hotového pokrmu. Dochucovací prostředky obsahují hodně kuchyňské soli (některé z nich až 70 – 80 %); zachování chuťové výraznosti je jedním ze způsobů, jakým můžeme dosáhnout snížení nadměrné a zdraví neprospívající konzumace soli. Lidé s obezitou nebo cukrovkou ocení možnost tepelné přípravy stravy s použitím minimálního množství tuku.

Vaření v kvalitních nádobách je při dodržování zásad zdravé výživy výhodné pro všechny lidi. Zvláště se hodí pro lidi s obezitou, cukrovkou, aterosklerózou nebo pro ty, kteří vyžadují dlouhodobě dietní způsob přípravy jídel. Potěší však všechny lidi, kteří se těší z dobrého zdraví, kteří se chtějí stravovat zdravě a chutně zároveň. Snížit energetickou hustotu potravy můžeme dvojím způsobem. Můžeme tak učinit výběrem samotných potravinových surovin a zdrojů. Významným způsobem nám při této úloze však pomůže i příprava stravy. A tady přicházejí na pomoc kvalitní kuchyňské nádoby, které podstatně sníží nároky na použití tuku při přípravě tradičních oblíbených pochoutek. Umožní totiž připravit výborná teplá jídla bez jakéhokoliv použití tuku a přitom ponechají původním potravinám jejich přirozenou svěžest, chuť, barvu, jakož i mnohé hodnotné vitamíny.

Doporučili byste svým klientům nádoby Zepter, v nichž lze smažit jen s minimálním množstvím tuku, nebo zcela bez tuku a bez soli?

Šetrnou tepelnou přípravu stravy v páře a použití kvalitních nádob na vaření svým pacientům jednoznačně doporučuji.

Liší se pitný režim tehdy, když se stravujeme tzv. normálně a když držíme redukční dietu? Daly by se stručně shrnout zásady pro příjem tekutin?

Institut medicíny Národní akademie věd (The Institute of Medicine of the National Academy of Sciences), nezisková organizace zaměřená na poskytování objektivních, podložených a vědeckých rad, zveřejnil v roce 2004 v souvislosti s příjmem vhodného množství tekutin následující doporučení: "Dospělé ženy by měly denně přijmout přibližně 2,7 l čisté tekutiny z nápojů a potravin, zatímco u dospělých mužů by to mělo být asi 3,6 l denně. Děti ve věku 1 - 3 roky by měly denně přijmout přibližně 1,3 l čisté tekutiny z nápojů a potravin, zatímco děti ve věku 4 - 8 let potřebují 1,7 l denně. "

Odborná literatura udává i vzorec, podle kterého si můžete vypočítat množství tekutin podle hmotnosti. Dospělý člověk si ho může vypočítat jako hmotnost v kg a vynásobit číslem 40. To znamená, že na každý kg tělesné hmotnosti je třeba vypít 40 ml tekutiny. 70 kg vážící člověk má tedy přijmout 40 x 70 = 2 800 ml, tj 2,8 l tekutiny denně. Při zvýšených ztrátách tělesných tekutin, například pocením, nároky na denní příjem tekutin ještě (někdy dost významně) stoupají. Děti mají ještě větší nároky na příjem tekutin než dospělí. V literatuře se udává potřeba 60 ml tekutin na 1 kg tělesné hmotnosti u 7 - 10letých dětí a 50 ml tekutin u 10 - 13letých dětí. U 14letých a starších dětí a dospívajících je potřeba příjmu tekutin stejná jako u dospělých, tj 40 ml tekutin na 1 kg tělesné hmotnosti.

Uvedená doporučení zahrnují celkové množství přijatých tekutin ze všech nápojů včetně vody, čaje, kávy, nealkoholických nápojů, iontových nápojů, mléka a šťáv i z potravin s vysokým obsahem vody, jako například polévky, ovoce a zelenina. Přibližně 80 % naší denní potřeby tekutin naplníme pitím nápojů a zbylých asi 20 % nám poskytují potraviny. Pitný režim při redukční dietě se nijak zásadně neliší od pitného režimu při běžném stravování. Větší důraz se však klade na příjem nekalorických tekutin, tj bez obsahu cukru a energie.

Rozhovor pro Zepter International poskytl MUDr. Peter Minárik

Více o nádobí Zepter SmartLine »