Artritida - biolampa Zepter přináší úlevu od bolesti kloubů

Osteoartritida představuje nejobvyklejší postižením kloubů na světě. Množství výskytu osteoartritidy se zvyšuje s věkem: těžkým stupněm osteoartritidy je postiženo více než 30 % osob ve věku nad 75 let a naopak jen méně než 1 % ve věku do 35 let. Některý z příznaků tohoto onemocnění lze však zaznamenat téměř u všech lidí starších 60 let. Vyšší pravděpodobnost výskytu osteoartritidy lze hledat u osob s nadváhou, u lidí, jejichž rodinní příslušníci touto chorobou trpí, a u osob po zranění kosti nebo kloubu (např. po zlomenině kyčle, poškození kolenní chrupavky).

Riziku vzniku osteoartritidy jsou rovněž vystaveni sportovci, ženy a dělníci v určitých manuálních a zemědělských profesích (např. horníci, dělníci v přístavních docích, dělníci na zemědělských statcích, osoby sklízející ovoce/bavlnu, atd.).

Osteoartritida je degenerativní onemocnění kloubů a je způsobena opotřebením ochranné vrstvy chrupavky, která obklopuje mnoho kloubů, např. kyčelní, kolení a loketní klouby, klouby rukou a chodidel. Tato chrupavka, která se nazývá kloubní chrupavka, působí jako „tlumič nárazů/otřesů“ a při pohybu chrání kloub před tlakem a třením.

U mladých lidí je kloubní chrupavka pružná a silná, s přibývajícím věkem však dochází k jejímu „tuhnutí“ a snižování odolnosti vůči mechanickému tlaku. V chrupavce se případně mohou objevit malé trhlinky - chrupavka se začne odírat. Jakmile k tomu dojde, nemá kost, která se nachází pod chrupavkou, již žádnou ochranu a začne také degenerovat. Tento proces způsobuje bolest a otok kloubu a ztěžuje pohyb. Osteoartritida obvykle postihuje jen jeden nebo dva klouby, většinou pak klouby ruky/prstů, kyčelní a kolenní klouby. V některých případech bývá postiženo více kloubů – tato forma onemocnění se častěji vyskytuje u žen.

Revmatoidní artritida je onemocnění imunitního systému, jehož účinkem tělo napadá tenkou vrstvu tkáně, která obklopuje klouby. Toto onemocnění postihuje více kloubů, obvykle symetricky.

Postiženy mohou být i jiné části těla. Z každých 100 osob s revmatoidní artritidou má 25 osob pouze mírné příznaky, 40 osob musí přizpůsobit tomuto onemocnění své každodenní činnosti, 25 osob je těžce tělesně postiženo a 10 osob skončí na invalidním vozíku.

Revmatoidní artritida postihuje 0,5 – 3 % populace (to znamená jednu až šest osob ze dvou set). Onemocnění se může projevit v kterémkoli věku (dokonce i u malých dětí), avšak běžný věk propuknutí nemoci je mezi 30. a 50. rokem života. Ženy bývají postiženy přibližně třikrát častěji než muži. Přesná příčina revmatoidní artritidy není dosud známa, avšak výzkum napovídá, že pravděpodobnou příčinou je abnormální imunitní reakce. Mezi hlavní rizikové faktory patří ženské pohlaví, rodinná anamnéza nemoci a určité imunologické/genetické charakteristické znaky.

Revmatoidní artritida začíná otokem (zánětem) tenké vrstvy tkáně, která obklopuje kloub, tzv. synoviální membrány. Dochází k podněcování obranného systému těla (neboli imunitního systému), aby se pokusil odstranit vše, co způsobuje počáteční zánět tím, že napadne synoviální membránu. Tato reakce však bohužel celou věc ještě zhorší a způsobí dokonce silnější zánět kloubu, jehož následkem dojde k otoku a projevům bolesti. Tento proces nakonec způsobí erozi kloubní chrupavky a odhalení a dochází k postupnému poškozování kosti, která se nachází pod ní. Postiženy mohou být také tkáně obklopující kloub, například šlachy, což může vést k nepevnosti a/nebo deformaci kloubu.

Revmatoidní artritida obvykle postihuje malé klouby rukou a chodidel a loketní, ramenní, kolenní a krční klouby; k postižení kyčelních kloubů dochází jen zřídka.

Závažnost artritidy může být různá: od mírných bolestí po vysoký stupeň postižení, který má za následek ztrátu zaměstnání a samostatnosti. Pokud jsou artritidou postiženy klouby páteře, kyčlí, kolen nebo chodidel, může být nadmíru obtížné se ohnout, vstát, chodit. Postižení kloubů loktů a rukou naopak brání vykovávat takové činnosti jako mytí, oblékání, vaření, psaní atd.

Náklady, které jednotlivci i společnost vynakládají na artritidu, jsou obrovské. Ve Velké Británii činily celkové náklady na léčbu artritidy v letech 2000-2001 (včetně návštěv u lékařů, léků a operací) 5,5 miliardy liber (10 miliard USD, 8 miliard euro). Další 2,4 miliardy liber (4,3 miliard USD, 3,5 miliard euro) byly vynaloženy na náklady způsobené ušlým výdělkem (tj. ženy a muži, kteří již nemohli pracovat). V USA činily podobné zdravotnické náklady v roce 1997 celkem 51 miliardu USD (40 miliard euro) a náklady způsobené ušlým výdělkem 35 miliard USD (28 miliard euro).

Artritidu dodnes nelze vyléčit. Pro zmírnění příznaků však existuje mnoho léčebných metod. Obvykle je nezbytné předepsat léky na úlevu od bolesti a zmírnění otoků kloubů. Jako první pokus se často používají jednoduché léky proti bolesti (např. acetaminofen). Pokud nedojde k příznivému účinku, lze předepsat nesteroidní protizánětlivé léky (např. aspirin, ibuprofen). Tyto léky mnohým lidem pomáhají zmírnit bolesti a otoky kloubů, avšak mohou mít též vedlejší účinky (např. průjem, trávicí potíže, podráždění žaludeční výstelky a tvorbu vředů) a měly by se užívat s opatrností. U osob s těžkými příznaky může ke zmírnění příznaků na dobu jednoho až čtyř týdnů dojít po aplikaci steroidní injekce přímo do poškozeného kloubu. Avšak i steroidy mají vedlejší účinky (např. diabetes, zvýšený krevní tlak, přibývání na váze).

Ke zlepšení funkce kloubu a zmírnění bolesti může dojít chirurgickým zákrokem, při kterém se kloub postižený artritidou nahradí umělým kloubem, např. kyčelním, kolenním nebo loketním. Tyto postupy jsou nákladné a s operací jsou spojená rizika (např. riziko anestetických komplikací, krevních sraženin, infekce, atd.). Náhrada kloubu však již výrazným způsobem zlepšila kvalitu života mnohých lidí postižených artritidou. Novou a inovativní metodou léčby zaměřené na úlevu od bolesti a zmírnění otoků tkáně je používání SVĚTELNÉ TERAPIE.

O světelné terapii se předpokládá, že snižuje vnímání bolesti několika způsoby:

• Zlepšuje místní prokrvení a zmírňuje svalové křeče.
• Snižuje uvolňování chemických látek, které stimulují receptory bolesti (tzv. protizánětlivý účinek).
• Vyvolává uvolňování přirozených tělesných látek působících proti bolesti (tzv. endorfinů).
• Působí přímo na nervová vlákna a zabraňuje přenosu impulsů bolesti do mozku.

Umístění přístroje BLT nad postiženou oblast (např. loket) tudíž umožní aplikaci světelné terapie, která pomáhá zmírňovat bolest a obtíže.

Aplikujte na postiženou oblast po dobu 4 – 10 minut, 1x až 2x denně

Závažnost artritidy může být různá: od mírných bolestí po vysoký stupeň postižení, který má za následek ztrátu zaměstnání a samostatnosti. Pokud jsou artritidou postiženy klouby páteře, kyčlí, kolen nebo chodidel, může být nadmíru obtížné se ohnout, vstát, chodit. Postižení kloubů loktů a rukou naopak brání vykovávat takové činnosti jako mytí, oblékání, vaření, psaní atd.

Náklady, které jednotlivci i společnost vynakládají na artritidu, jsou obrovské. Ve Velké Británii činily celkové náklady na léčbu artritidy v letech 2000-2001 (včetně návštěv u lékařů, léků a operací) 5,5 miliardy liber (10 miliard USD, 8 miliard euro). Další 2,4 miliardy liber (4,3 miliard USD, 3,5 miliard euro) byly vynaloženy na náklady způsobené ušlým výdělkem (tj. ženy a muži, kteří již nemohli pracovat). V USA činily podobné zdravotnické náklady v roce 1997 celkem 51 miliardu USD (40 miliard euro) a náklady způsobené ušlým výdělkem 35 miliard USD (28 miliard euro).

[Zdroj údajů: Arthritis Research Campaign (UK) www.arc.org.uk/about_arth/astats.htm;

National Center for Chronic Disease Prevention & Health Promotion (US)

www.cdc.gov/arthritis/data_statistics/faqs/cost_analysis.htm]