MUDr. Štěpán Suchánek: Čím máte kvalitnější nádobí, tím lze stravu připravovat zdravěji

Co je to rakovina tlustého střeva a konečníku?

Rakovina tlustého střeva a konečníku neboli kolorektální karcinom je nádorové onemocnění, které se v České republice vyskytuje relativně často. Ještě před deseti lety jsme byli na prvním místě světových statistik ve výskytu úmrtnosti na toto onemocnění. V současné době již došlo k výraznému zlepšení. Jedním z hlavních důvodů je program sekundární prevence tzn. sceening kolorektálního karcinomu, který u nás probíhá již patnáct let. Nyní se tak díky tomuto programu pohybujeme v evropských statistikách podstatně níže, a to až okolo pátého místa. Významně se o to zasloužila nadace Dagmar a Václava Havlových svým programem: „Včasná diagnóza a prevence rakoviny tlustého střeva a konečníku“, kterého je společnost Zepter od roku 2014 partnerem.

Dle  Světové  zdravotnické  organizace  se  rakovina  řadí  mezi  nejčastější příčiny úmrtí na celém světě. Rakovina tlustého střeva a konečníku je pak třetí nejčastější formou rakoviny na světě. Česká  republika  se  ve  výskytu  onemocnění  rakovinou  tlustého  střeva a konečníku celosvětově řadí mezi nejpostiženější země. Jedním z hlavních rizikových faktorů, který způsobuje rakovinu tlustého střeva a konečníku je nezdravé stravování.
SPRÁVNOU PŘÍPRAVOU A ZPRACOVÁNÍM POTRAVIN SNIŽUJETE RIZIKO ONEMOCNĚNÍ RAKOVINOU TLUSTÉHO STŘEVA!
Pomáháme  lidem žít déle, zdravěji a úspěšněji a proto je společnost Zepter partnerem projektu Nadace VIZE 97 Včasná diagnóza a prevence rakoviny tlustého střeva a konečníku. O spolupráci společnosti Zepter a Nadace VIZE 97 se dozvíte ZDE»

Jaké jsou její příznaky a kdo je nejvíce ohrožen?

Nádor tlustého střeva a konečníku se vyvíjí relativně dlouhou dobu. Jde o postupný proces, kdy se z normální sliznice vytvoří přednádorová léze – jinak řečeno polyp, pak pokročilý polyp a pak teprve karcinom (nádor). Celý tento proces trvá třeba i deset let. Proto je zcela zásadní provádět prevenci, která se provádí pomocí testů na okultní krvácení do stolice nebo kolonoskopie, kde se tato přednádorová stádia dají zjistit. Mezi hlavní příznaky patří problémy se stolicí, krev ve stolici, nenadálý úbytek váhy a únava.

Rizikovou skupinou jsou hlavně osoby nad 50 let, protože v tomto věku je statisticky nejvyšší nárůst tohoto onemocnění. Proto je pro všechny občany v České republice tohoto věku zdarma organizován program sekundární prevence (screening). V tomto programu je praktickým lékařem nebo gynekologem nabídnut již zmíněný test okultního krvácení do stolice. V současné době se používají imunochemické testy, kdy pacient odebere vzorek své stolice do poskytnuté nádobky. Tento vzorek se pak zpracovává a zjišťuje se, zda v něm není hemoglobin neboli krevní barvivo. Pokud je výsledek pozitivní, pak následuje kolonoskopické vyšetření. V případě negativního výsledku se pacientovi test znovu podá každý rok a to až do jeho 54 let. V 55 letech se pacient může rozhodnout, zda bude pokračovat v testech okultního krvácení – v takovém případě se interval podávání testů prodlouží na každé dva roky, nebo může podstoupit preventivní (screeningovou) kolonoskopii. U každého třetího pacienta se při kolonoskopii najde polyp – adenom, tj. ten, který už je závažný. Polyp se odstraní a pošle na rozbor, kde se ukáže, k jakým konkrétním změnám zde došlo a podle toho se určí další postup, popř. interval následné kontroly. V případě pokročilého nádoru nebo polypu je následná kontrola doporučena za rok, pokud se jedná o změny mírnějšího charakteru, kontrola je doporučena za tři roky a při nevýznamném polypu až za pět let. V každém případě pacient, kterému se pomocí kolonoskopie zjistil polyp, již musí být pravidelně sledován. V případě negativního nálezu je kontrola doporučena až za deset let. Během tohoto období již pacient nemusí podstupovat testy okultního krvácení, protože kolonoskopie je jim nadřazena.

Jaké jsou hlavní příčiny onemocnění rakovinou tlustého střeva a konečníku a je možné jim nějak předcházet?

Velmi důležitá je prevence, nejen sekundární, ale i primární. Tou se myslí správná životospráva, která je zcela zásadní nejen u kolorektálního karcinomu a jiných nádorových onemocnění, ale například i u srdečních chorob, diabetu či jiných civilizačních onemocnění.

Vývoj kolorektálního karcinomu je multifaktoriální, roli zde hrají určitě změny v genetické výbavě, které se postupně kumulují, ale přidat se mohou i vnější faktory jako například nevhodná strava, nedostatek pohybu a další. Geneticky podmíněné syndromy se vyskytují méně často (15%) než tzv. sporadická forma (85%). V tomto případě nemá pacient žádného blízkého příbuzného (matka, otec, bratr, sestra a prarodiče), u kterých byl kolorektální karcinom diagnostikován.

V České republice a obecně i ve střední Evropě je genetické pozadí vysoké. Ve statistikách výskytu tohoto onemocnění dlouho Česká republika vedla. Společně s Maďarskem a Slovenskem. Dá se tedy říct, že tato oblast je určitým způsobem zatížená na výskyt kolorektálního karcinomu. Může to být také samozřejmě tím, že v minulosti zde nebyl tak rozšířen pojem zdravé stravy. Bylo typické stravovat se nezdravými masnými produkty v samoobsluhách či bufetech a ovoce a zelenina se často v jídelníčku lidí opomíjela. V západním světě bylo zkrátka více informací než tady, tato situace se však mění a nyní již ve světových statistikách na prvním místě nefigurujeme.

Obecně u kolorektálního karcinomu platí stejně jako u všech jiných nádorových onemocnění, že vývoji nádoru napomáhá nezdravý životní styl, kouření a nadměrná konzumace alkoholu.

Jednou z hlavních příčin rakoviny tlustého střeva a konečníku je nezdravá strava. Jak se stravovat, abychom minimalizovali riziko tohoto onemocnění?

Primární prevence se zaměřuje na dvě základní věci. První je úprava životosprávy a jídelníčku a ta druhá je fyzická aktivita. Mnohé vědecké studie dokazují, že čím více je člověk aktivní, tím je riziko vzniku nádorů menší. A naopak, lidé obézní trpí různými onemocněními jako je vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol, diabetes a další. To vše jsou rizikové faktory, které zhoršují celkové zdraví organismu a napomáhají tak vzniku rakoviny. Například se může aktivovat určitá genetická dráha, která by jinak zůstala němá. Jde v podstatě o takové malé podněty, jejichž kombinace a kumulace může způsobit závažnější problémy. Důležitá je tedy určitě fyzická aktivita, pohyb a cvičení. Nemusí to být žádná posilovna nebo body building, stačí třeba pravidelná chůze.

Co se týká zdravé stravy, tak je samozřejmě doporučena pravidelná konzumace ovoce a zeleniny. Dále dostatečné množství vlákniny (např. obiloviny, luštěniny, celozrnné pečivo). U masa se jednoznačně doporučuje rybí, nebo kuřecí, naopak se nedoporučuje maso červené. Všechna tato doporučení vycházejí z epidemiologických studií, které se dají považovat v podstatě za taková obecná pravidla, kterými se řídíme z pohledu osvěty, a která se snažíme prosazovat.

Je podle vás důležitá i pravidelná strava? Kolikrát denně by měl člověk jíst a jak?

Pravidelná strava je velice důležitá. Názory na přesná doporučení jsou různá. Konzervativní přístup je ráno vydatná snídaně, bohatý oběd a k večeři lehký salát. Dalším přístupem je lehká snídaně i oběd a vydatná večeře. Například steak s grilovanou zeleninou, chřestem nebo něčím podobným tepelně upraveným. Ne však s bramborem nebo rýží. Někteří lidé si mohou díky flexibilnímu pracovnímu rozvrhu dát spíše vydatný oběd, ale pro běžného zaměstnance to může být obtížné. Podobné je to i se snídaní, určitě je těžké snídat okolo 6 hodiny ráno, pokud máte být v 7 hodin v práci. Osobně svým pacientům doporučuji jíst třikrát denně a mezi tím si dát dvě svačiny, nejmenší jídlo si nechávat na večer a to největší v poledne.

Jaké způsoby tepelné úpravy potravin jsou podle vás vhodné?

Jednou z nejbezpečnějších a nejčistších úprav potravin je příprava v páře, protože u ní nedochází k přímé tepelné změně. Rozhodně se nedoporučuje příprava potravin v oleji na pánvi a smažené potraviny jako takové. Je to z toho důvodu, že v průběhu smažení se uvolňují do potravin karcinogenní látky, které mohou právě napomáhat ke spouštění karcinogeneze (vývoje nádoru).

Mohou vlastnosti a kvalita nádobí ovlivnit výslednou kvalitu jídla?

Nejsem specialista v tomto oboru, ale z logického pohledu na věc si myslím, že tomu tak je. Čím máte kvalitnější nádobí, tím lze stravu připravovat zdravěji.

Rozhovor společnosti Zepter poskytl MUDr. Štěpán Suchánek, PhD.
Oddělení gastrointestinální endoskopie
Interní klinika 1. LF UK a ÚVN

Více o nádobí Zepter SmartLine »