Světelná terapie usnadňuje hojení

Kdy jste se Vy osobně poprvé seznámil se světelnou terapií? Odkdy ji využíváte k léčení svých pacientek a s jakými výsledky?

První informace o účincích a medicínském využití světelné terapie se ke mně dostaly už před více než deseti lety, tedy asi někdy v polovině roku 2001. V podstatě ihned jsem začal bioptronovou lampu využívat jak ve své ambulantní praxi, tak současně v neratovické nemocnici, kde jsem působil jako sekundární lékař na gynekologicko-porodnickém oddělení až do roku 2009. K rozhodnutí vyzkoušet léčivé účinky fototerapie mě přesvědčily nejen pozitivní reference, ale také to, že z fyzikálního hlediska je polarizované světlo – s trochou nadsázky řečeno – „příbuzné“ laserům, které jsou v medicíně využívány s velkým úspěchem už mnoho let. V neposlední řadě sehrála důležitou roli i moje osobní otevřenost a ochota k využívání nových léčebných metod.

Bioptronovou lampu, resp. světelnou terapii, s velmi dobrými výsledky používám jednak jako prevenci proti striím u těhotných žen, jednak při léčbě pooperačních jizev, např. po nástřihu hráze, císařském řezu aj., a také u kojících maminek.

Nachází podle Vás světelná terapie v českém zdravotnictví, resp. gynekologii, náležité využití?

Ne, bohužel stále ještě nenachází. Pokud bychom se bavili konkrétněji o využití světelné terapie v mém oboru, tedy v gynekologii a porodnictví, tak jednoznačně vede porodnictví. Těhotné ženy jsou totiž ochotné do svého zdraví v období těhotenství schopny investovat nejen výrazně více peněz, ale také času, a proto kromě standardní léčby využívají velmi často a rády i doplňkové metody. Stejně tak věnují zvýšenou pozornost svému zdraví pacientky po prodělaném operačním zákroku.

Kterých účinků světelné terapie – analgetický, protizánětlivý, stimulační – si jako gynekolog ceníte nejvíce?

Tyto jednotlivé účinky se v praxi od sebe nedají moc oddělit, protože se navzájem doplňují a působí synergicky. Velmi zjednodušeně ale můžeme uvést, že při použití světelné terapie jako prevence proti striím se uplatňuje především stimulační efekt, který je preferovaný. Jestliže je fototerapie indikována v pooperační péči, tak se samozřejmě uplatňují všechny efekty – stimulační, analgetický i protizánětlivý.

Velmi dobrých výsledků dosahuje světelná terapie např. při léčení strií. Jaké jsou vaše osobní zkušenosti?

V případě strií je nejdůležitější prevence, tedy v ideálním případě zabránění jejich vzniku. Proto všem nastávajícím maminkám na konci prvního trimestru doporučuji zahájit preventivně léčbu světelnou terapií v kombinaci s aplikací hojivého krému Vermio, aby se v době kolem 14.–20. týdne těhotenství, kdy dochází k největšímu zvětšení dělohy a tím i bříška, zabránilo vzniku strií.

Jakmile strie jednou vznikne – dochází k tomu tak, že nějaká tkáň vyroste příliš rychle a podkoží, např. na břichu, se nestihne dostatečně povolit, praskne a vytvoří se jizva – je nutné pacientkám zdůraznit, že jizva vždy zůstane jizvou, kterou nelze zcela žádným způsobem odstranit a která je na celý život. Z medicínského hlediska ji lze pouze esteticky/opticky vylepšit, tj. zmenšit její zarudnutí, ztenčit a tak ji učinit v podstatě „méně viditelnou “. Samozřejmě i zde platí, že čím dřív se s léčbou začne, tím jsou výsledky lepší.

Hlavním měřítkem úspěšnosti léčení strií je tedy subjektivní hodnocení pacientky. Existují ale také objektivní měřítka: jizvy lze například změřit nebo určit míru vyblednutí. Je nutno ale zdůraznit, že s výsledkem léčby strií jsou ženy v převážné většině spokojeny.

Jaký je váš názor na léčení keloidních jizev prostřednictvím světelné terapie?

Velmi kladný, protože i u keloidních jizev dosahujeme při použití bioptronové lampy a vhodné léčivé masti výrazného zlepšení. Pokud se k léčbě přistupuje svědomitě, keloid oslabí (tj. ztratí na objemu) a zbledne. Dosáhneme tak výrazného estetického zlepšení projevu keloidní jizvy, což ženy oceňují zejména v letním období, kdy zarudlé nad povrch kůže vyčnívající široké jizvy upoutávají, např. na plovárně, nežádoucí pozornost okolí. Cíl léčby je tedy ryze estetický – zmenšit objem a míru zarudnutí jizvy. Opět i zde platí staré dobré pravidlo: čím dříve se začne, tím jsou výsledky lepší.

Keloidní jizvu lze samozřejmě odstranit chirurgicky, ale je nutno si uvědomit, že při jejím odoperování vznikne nová jizva, a pokud léčení této nové „normální“ jizvy zanedbáme, může se z ní opět stát keloidní jizva.

Jak dlouho trvá léčba prostřednictvím světelné terapie u léčení větších jizev, např. po císařském řezu nebo nástřihu hráze?

Jizva je jizva, tu vám nikdo neodpáře. Jak už jsem řekl dříve, u léčby jizev jde jednak o estetickou stránku, tj. výslednou podobu jizvy, ale hrají zde svou roli také medicínské aspekty, a to usnadnit a urychlit průběh hojení. Světelná terapie významně pomáhá zejména špatně se hojícím pacientkám, např. obézním ženám, u nichž přispívá k snadnějšímu průběhu hojení, zvláště pak jako prevence zánětlivých komplikací.

Opět je nutno zdůraznit to, že z praktického hlediska je důležité začít s léčením jakékoli jizvy – nejen po císařském řezu nebo nástřihu hráze – co nejdříve, ideálně ihned po operačním zákroku. Pokud bych měl být konkrétnější a více přiblížit proces hojení, tak vycházíme z toho, že primární jizva vznikne během týdne po operačním zákroku a zhojí se do konečné podoby přibližně během jednoho měsíce. A my potřebujeme, aby proces hojení do čtvrtého týdne od zákroku proběhl tak, jak se nám líbí, tedy bez komplikací, a abychom uspíšili a maximálně podpořili hojicí procesy. A k tomu nám výrazně napomáhají léčivé účinky bioptronové lampy.  

Souhrnně lze říci, že když se jizva začne léčit s pomocí světelné terapie ihned po porodu, bývá pak díky protizánětlivým účinkům polarizovaného světla hezčí, tj. je tenčí a je více vybledlá.

Velmi závažné onemocnění u rodiček představují akutní nebo chronické záněty zevních rodidel. V jaké fázi léčby je indikována světelná terapie a co je jejím úkolem?

Světelná terapie pomáhá zejména u chronických zánětů, jako jsou chronické kandidózy nebo kvasinkové infekce, a to v těch případech, kdy je sliznice oslabená a náchylná k zánětům. V tomto případě se velmi pozitivně uplatní stimulační efekt polarizovaného světla, které se indikuje jako doplňková léčba. Když zánět ženy svědí, pálí či pobolívá, uplatní se i analgetický efekt. Léčba bioptronovou lampou probíhá u chronických zánětů až několik týdnů, většinou 3–4 týdny.

Některé ženy mají po porodu popraskané bradavky, a proto přestávají brzy kojit. Je možné tuto zdravotní komplikaci odstranit prostřednictvím světelné terapie?

Ano, zde mohu světelnou terapii rozhodně doporučit. Urychlení procesu hojení popraskaných bradavek totiž významně zvýší šance, že maminka nepřestane kojit, resp. bude kojit delší dobu. U popraskaných bradavek se jedná o povrchové narušení tkáně, které způsobuje kojenec svým sáním. V tomto případě se účinky bioptronové lampy uplatňují velmi výrazně – u menších ragád (prasklin) ji lze indikovat dokonce jako hlavní a jedinou léčebnou metodu – a naplno se projeví jak protizánětlivý, tak analgetický a stimulační efekt fototerapie. Po týdnu až čtrnácti dnech jsou pak prsa doslova jako nová. Zde nabízí světelná terapie nejlepší a nejrychlejší výsledky ze všech dosud zmíněných indikací.

Komu byste doporučil léčbu bioptronovou lampou?

Léčbu bioptronovou lampou bych doporučil každému, kdo ji potřebuje. Skvělé využití nachází světelná terapie zejména v oblasti prevence před striemi nebo při léčení všech druhů jizev obecně či popraskaných bradavek.

Moje více než desetileté zkušenosti se světelnou terapií jsou velmi pozitivní. Tato léčba pomáhá maminkám jak po medicínské stránce, tj. urychluje hojení jejich organismu, tak jim pomáhá i psychicky – ženy mají pocit, že pro sebe a své zdraví něco dělají – a v nespolední řadě je to také z ekonomického hlediska velmi výhodná léčba, protože je cenově dostupná v podstatě všem a šetří prostředky čerpané ze zdravotního pojištění.

Rozhovor společnosti Zepter International poskytl MUDr. Miloslav Ptáček, porodník-gynekolog

Více o BIOPTRON MedAll »