Václav Krejčík: Svým klientům doporučuju připravovat zeleninu v páře

Přes jaké sporty jste se dostal k powerjóze?

K powerjóze jsem se úplnou náhodou dostal přes lehkou atletiku, tanec, aerobik a fitness. Mojí hlavní disciplínou bylo 110 metrů překážek a pak také 400 metrů. Atletice jsem se věnoval na závodní úrovni především na základní a střední škole. Bohužel s vysokoškolským studiem to už skloubit nešlo a musím přiznat, že jsem se první rok studia věnoval spíše poznávání nočního života v Praze, jak už to u mimopražských studentů bývá (smích…).

V roce 1993 jsem vyhrál mistrovství republiky v aerobiku, díky čemuž jsem se odrazil do světa vrcholového fitness, kterému jsem se věnoval v podstatě 10 let, a to nejen jako závodník, ale také jako podnikatel. Otevíral jsem například některá velká fitness centra v Praze. Byla to náročná práce, ale bavila mě. Snad i proto jsem si čtyři roky nevzal vůbec žádnou dovolenou a řešil od rána do večera jenom práci. To si vybralo svou daň – nemoc, která mě přivedla třikrát do nemocnice. Když jsem tam byl poprvé, tak mi moje tělo řeklo, jak dobře jsem si odpočinul. Při třetí hospitalizaci, jsem zjistil, že mám problém a že s ním musím něco udělat. Proto jsem dal v práci výpověď – bylo to v roce 2003 – a šel takzvaně „do svýho“. Postupně jsem přestal dělat aerobik a začal cvičit dynamickou powerjógu.

Na rozdíl od fitness se powerjóga dělá na úrovni klidu a pohody. V józe není měřítko pro výkon nebo úspěch, protože je to o vnitřním stavu spokojenosti, klidu a o schopnosti umět se zastavit. Jóga je způsobem odpočinku a relaxace a zároveň způsobem udržování psychické a fyzické kondice.

Jak důležité je při cvičení jógy to, abychom dýchali čistý vzduch a cvičili v uklizeném prostředí bez prachu?

Prostředí, ve kterém cvičíme, je velmi důležité. V józe se provádí nádech i výdech nosem, takže je důležité, aby v místnosti, kde cvičíme, byl čistý vzduch. Než se cvičenec naučí správně dýchat, trvá to asi 2–3 měsíce. Umět si uvědomit svůj dech a naučit se ho řídit je to nejdůležitější, co se člověk ze začátku musí naučit. Cílem jógy je totiž oproti běžnému životu prodloužit dech a zpomalit frekvenci dýchání, aby člověk nevyčerpával zbytečně svoji energii. Jogínská moudrost praví, že máme jen tolik dechů, kolik nám jich bylo dáno. Zpomalením dechu šetříme nejen svoje plíce, ale především srdce, které nemusí tak rychle pohánět náš organismus a nás samotné hnát kupředu, abychom si obstarali dech. Samozřejmě u lidí s astmatem nebo alergiemi je o to důležitější, aby cvičili v čistém prostředí bez prachu.

Kdy jste se začal starat o to, co jíte, a co vás k tomu vedlo?

Jídlo jsem začal poprvé řešit, když jsem dělal aerobik na vrcholové úrovni. Opravdu vážně jsem se ale o to, co jím, začal starat až před pěti nebo šesti lety. Tehdy – bylo to po Vánocích – jsem zjistil, že už mi není dvacet let a že můj metabolismus nefunguje tak dobře. Jinak řečeno, nevešel jsem se do kalhot a nemohl nabraná kila shodit (smích…). A to bylo takovým prvním impulzem k tomu, že jsem si udělal kurz výživového poradce. Postupně jsem získané znalosti začal předávat i svým klientům v Energy studiu. Navíc cvičení jógy a zdravá strava se ideálně doplňují. Když začnete cvičit jógu, tak postupem času sami dospějete k tomu, že se musíte zdravě stravovat. Jóga vás sama vede ke spokojenosti a součástí spokojenosti je i to, jakým způsobem se stravujete. Jóga učí člověka být vitálním a vyrovnaným.

Nejzákladnější chybou, které se lidé dopouštějí, když chtějí zhubnout, je to, že jednak přestanou jíst a jednak, že čekají na zázrak, že to někdo udělá za ně. Dost často se pak stává, že si klient koupí konzultaci u výživového specialisty jako odpustek a výmluvu. Za druhého ale prostě zhubnout nemůžete. Motivace v tomto případě opravdu musí přicházet zevnitř.

Ovlivňuje podle vás to, co jíme, naši psychiku?

Ano, samozřejmě. Například bílý rafinovaný cukr – občas se mu také hanlivě říká bílý jed – jednoznačně ovlivňuje naši psychiku. Jeho nadměrná konzumace je podle mě životu nebezpečná. Proto bychom měli dávat přednost třtinovému cukru nebo cukru obsaženému v ovoci, resp. kvalitním sacharidům v ryži, těstovinách, bramborách atp. Jakékoli prostředky pro podporu energie, ať už to jsou například kolové nápoje nebo energetické nápoje, negativně ovlivňují naše zdraví a navíc ani nejsou potřeba. Existuje totiž spousta bylinných extraktů, koření, jako je například zázvor, nebo kořenové zeleniny, které dokážou v těle energii rozproudit daleko víc.

Obecně se dá říci, že dopoledne by mělo být sladší – tehdy potřebujeme více energie a ta je obsažená v cukru, resp. sacharidech –, odpoledne by se naše strava měla přizpůsobit faktu, že se náš organismus tlumí, a proto bychom měli jíst především zeleninová jídla a minimum cukru. Když si večer dáváte cukr, tak to není dobré.

Jaké jsou principy zdravého stravování?

Základem zdravého stravování je především umírněnost, nevnímání reklamy kolem sebe a selský rozum. V současnosti, když máme v supermarketech záplavu všeho, je ale těžké se naučit a hlavně přinutit zdravě jíst. Kromě toho, jestli máte děti, které chtějí jíst to samé co jejich vrstevníci ve škole, je to opravdu výzva. Pro lidi, kteří řeší svou váhu a chtějí hubnout by mělo platit pravidlo: královská snídaně, méně vydatný oběd a o večeři se rozdělit.

Součástí jógy jsou také půsty. Myslím si ale, že člověku, který žije „běžným“ způsobem, stačí, když odlehčí jeden den v týdnu svůj jídelníček nebo když třeba od 12 hodin přestane jíst a bude pít jen zeleninové šťávy nebo bylinné čaje. Držet půst víckrát jak jednou za měsíc je podle mě zbytečné. V případě, že chceme dodržovat půst, měli bychom ho zařazovat do svého stravovacího režimu pravidelně – ideálně za úplňku – a měli bychom ho přijmout jako ozdravnou fázi. Princip půstu spočívá v tom, že vám požere zevnitř to, co v těle nemá být.

Jak lze podle vás pěstovat sebedisciplínu, abychom se vydrželi zdravě stravovat?

Pokud něco sníte a pak se cítíte špatně, tak by to pro vás měl být první impulz k zamyšlení nad tím, co jíte. Trvalé změny ale rozhodně nedosáhnete pomocí prášku nebo tablet na zažívací problémy. Pro mě osobně je třeba skvělou motivací, když nedopnu kalhoty. Vždy si říkám: Proč bych si měl koupit větší kalhoty? Proč bych měl být unavený v běžném životě? Únava totiž dost často souvisí se špatnou životosprávou. Já sám mám už vyzkoušeno, po kterém jídle je mi dobře.
Samozřejmě každý občas poruší pravidla zdravé výživy a já nejsem výjimkou. Myslím si, že by člověk neměl ulpívat na tom, že se striktně něčeho drží a že by sám sebe měl terorizovat tím, že něco nemůže. Naučil jsem se jíst a pracovat způsobem, který mě nezatěžuje, a tím se snažím řídit. Je příjemné najít v tom, co člověk dělá, střed, a nebýt extrémně vychýlený na jednu nebo druhou stranu.

Máte osobní zkušenost s přípravou potravin v páře?

Ano, mám. Myslím si, že je to vhodný způsob přípravy, který umožňuje, aby si zelenina zachovala co nejvíc svých původních vlastností, vitaminů a živin. Snažím se také připravovat zeleninu v páře podle ročních období. Zejména v letním období dokáže zelenina uvařená v páře příjemně osvěžit a zasytit. Je to zdravý a chutný způsob přípravy zeleniny, který doporučuji i svým klientům.

Podívejte se na náš VIDEORECEPT: Kuře s jarní cibulkou na páře

Co se podle vás skrývá za spojením zdravý životní styl?

Musím přiznat, že jsem hodně přemýšlel o tom, co to ten „zdravý životní styl“ vlastně je. Podle mě se za ním skrývá přiměřenost, nejet na maximum a schopnost odpočívat, protože bez odpočinku nemůže člověk dobíjet baterky. A ty se špatně dobíjejí, když špatně jíte, málo odpočíváte a nepohybujete se. Zdravý životní styl je způsob uvědomění si sebe sama tak, aby člověk dopřával tělu kvalitní potraviny, pohyb a odpočinek. Mně osobně trvalo téměř tři roky, než jsem si sám pro sebe po prodělaných zdravotních problémech zformuloval svůj přístup ke zdravému životnímu stylu. Nyní, to první, co plánuju, je vždy dovolená a až pak teprve práce.

Rozhovor společnosti Zepter poskytl Václav Krejčík, lektor powerjógy a výživový specialista Energy studia.