Novinky Zepter pomáhá Dobré zkušenosti Akce

Jana Honsová: Díky vakuování jsem tahala dobroty jako kouzelník z klobouku

02.07.2015

S manželem Otakarem obeplula Jana Honsová celý svět. Na volném moři společně strávili celkem 6 let a málokdo by si pomyslel, že jejich dobrodružství začalo až odchodem do důchodu. Jana Honsová je současně zákaznicí společnosti Zepter, a proto nás velmi potěšilo, když souhlasila s rozhovorem, ve kterém mimojiné popisuje své zkušenosti s vakuováním potravin v systému VacSy, které bylo při jejich cestování po světě naprosto nezbytnou součástí. Svářečka sáčků VacSy s nimi na plachetnici uplula ze Švédska na Martinik přes 37 121 námořních mil a ani jednou je nezklamala.

S manželem jste vyrazili na plachetnici kolem světa a napsali jste o tom i několik knih. Kde se vzal ten nápad?

Čas se nedá zastavit. Čekala nás velká změna. Já i manžel jsme končili náročný profesní život a začali jsme přemýšlet, jak naložíme s volným časem. Nelákala nás ještě možnost obout „bačkory“, a ani jsme se nechtěli stát "pracujícími důchodci (PrDuch)", nebo dnes moderněji "pracujícím seniorem (PraSe)". Na změnu a dobrodružství není nikdy pozdě. V našem případě tak začalo to největší dobrodružství právě odchodem do důchodu.

Vždy jsme rádi pobývali v přírodě, v lese, na horách nebo u vody, kdykoliv to bylo jen možné. Na gumové Pálavě jsme projeli Sázavu, Lužnici, Vltavu i Orlici. V Chorvatsku jsme si několikrát půjčili plachetnici. Právě na charterových (zapůjčených – pozn. red.) plachetnicích se začal rodit manželův nápad mít vlastní loď. Absolvoval kurzy k získání kapitánské licence a jednoho dne jsem prudce otočila kormidlem svého života a vrhla se s manželem do vln oceánů obeplout na plachetnici svět.

Celá cesta musela být velice psychicky i fyzicky náročná. Neměli jste z ní před jejím začátkem trochu strach?

Otázkou byl náš věk. Nejsme příliš staří na přeplavby oceánů? Můžeme se na své zdraví spolehnout? Pro lepší svědomí jsme podstoupili několik preventivních zdravotních prohlídek. Dopadly dobře a ani my jsme se necítili po zdravotní stránce špatně. Později nám odvahu dodávali i členové posádek jiných lodí, které jsme na cestě potkávali, a kteří také nebyli nejmladší. Ale dnes, když máme cestu po šesti letech za sebou, si s plnou vážností uvědomujeme, jaký to byl odvážný krok do neznáma a snad jenom odhodlání a touha, a v mém případě i značná naivita, je omluvou. Uvědomujeme si, jaké jsme měli štěstí, že jsme cestu, přes zranění a všechna možná dobrodružství, dokončili. Měli jsme asi hodného anděla strážného. Dávali jsme mu zabrat, a protože se nenudil, tak asi zůstal. K bezpečnosti plavby velkou měrou také přispěla spolehlivá loď, vyrobená ve Švédsku, a řada technických vymožeností. Nejprve jsem si neuměla vůbec představit, jaké to bude plout ve dne a v noci. Jaké to bude, až neuvidím žádnou pevninu, až kolem nás bude jenom široširá nekonečná vodní pustina, a nebo se budeme muset vyhýbat velkým námořním lodím. Jaké to bude ve velkých vlnách, v bouřce nebo bouři. Všechno jsme museli zvládnout, na všechno jsem si „zvykla“. Nekonečný horizont také někde „končí“, a když svítil měsíc a hvězdy, tak se i ta „tma“ dala vydržet. Měla dokonce i své kouzlo. Nebeská klenba od horizontu k horizontu plná milionů hvězd, to byl pohled, to byla nádhera. K tomu šumění plachet a vody a bílá světélkující stopa za lodí. Bouřka a déšť vždy po nějaké době skončily, a silný vítr se po čase změnil na přijatelný, moře se uklidnilo a velké vlny pominuly. Chtělo to ale zatnout zuby, značnou výdrž, trpělivost a pokoru.

Strach jsem měla. Předem to bylo jen takové lehké šimrání. Někdy bezesné noci v posteli, která je na svém místě a vůbec se ve srovnání s tou lodní nehoupe! Během plavby v nebezpečných situacích to bylo ale něco jiného. Někdy to byl dokonce strach o život a to už nebylo snadné překonat. Touha poznávat, setkávat se s lidmi, pokračovat a plout k domovu, byla však obrovskou motivací. O tom, že je země kulatá, jsme se přesvědčili sami a jinak než překonat strach a pokračovat dál, to prostě nešlo! Získala jsem obrovský respekt k přírodě, její důmyslné síle a k jejím živlům. Zejména k vodě a větru.

Zážitků a historek z celé cesty budete mít určitě mnoho, zkuste se podělit alespoň o jeden, ten pro vás nejsilnější a nejdůležitější?

Historek a dobrodružství bylo za šest let na moři opravdu mnoho. Však nám také daly podnět k napsání dvou knih „Odhoď lana“ a „Rok pod Jižním křížem“. Třetí kniha „Pod plachtami domů“ je na cestě a navíc vyšlo i několik článků o plavbách v magazínu Yacht. Chtěli jsme se o zážitky a historky podělit s ostatními. Cesta, kterou jsme dokončili koncem března 2015 doplutím na ostrov Martinik v Karibiku, je stále v živé paměti. Vzpomínám si na ten příjemný pocit, když jsme dokončovali plavbu v nebezpečných vodách podél Jižní Afriky a obeplouvali Mys Dobré naděje. Ten je pro námořníky téměř něco jako Mount Everest pro horolezce. Zrádné proudy, skaliska a hřbitov lodí pod vodou. Už jsme si mysleli, že máme jeho obeplutí zdárně za sebou. Zbývalo pár mil, abychom dokončili cestu z Durbanu do Haut Bay u Kapského Města. V tom se počasí prudce změnilo, začal foukat silný vítr a nad hladinou se hnala vodní tříšť. Bojovali jsme dvě hodiny s vichrem, vodním živlem a deštěm, abychom se dostali do bezpečí mariny vzdálené pouze dvě míle. V jednu chvíli jsme již boj vzdali a odplouvali zpět na volné moře. Nakonec jsme se proti větru a vlnám do mariny dostali. Unavení, promočení a promrzlí jsme poprvé za 6 let na lodi zapnuli naftové topení a zahřívali se. Moře a loď člověku vůbec nic nedaruje a tak nezbývá, než je respektovat!

Jak vypadá příprava na takovou cestu? Co všechno je nutné si vzít s sebou?

Loď, to je byt, dům a auto v jednom. K tomu neustálý pohyb moře, slunce, slaná voda, déšť, vítr a potřeba lidské dovednosti a síly. Někde na moři si nejde vzpomenout, že jste něco zapomněli koupit, že chybí nějaký náhradní díl, nemáme vhodné oblečení nebo chybí základní léky. Je třeba mít s sebou všechno, co člověk na takové plavbě bude potřebovat a to, co je pro jeho každodenní fungování nezbytné. My jsme plánovali především naskladnění lodi potravinami. Dosavadní zkušenosti s uchováváním potravin jsem měla jen z domova s možností nákupu kdykoliv a samozřejmě s využitím ledničky, mrazničky a dalších elektrických spotřebičů. Ale jak to bude na moři, ve vlhku a teple a třeba v tropech? Jak nejlépe uskladnit potraviny na lodi? Vakuování pro nás bylo jasnou volbou.


Věděla jsem, že vakuovačka musí být velmi funkční a kvalitní, protože na moři nebude možnost žádného servisu a oprav!

Jak dlouho znáte společnost Zepter a co pro Vás bylo tím hlavním argumentem pro koupi systému VacSy?

Výrobky Zepter jsme znala už dlouho od svého bratra a švagrové. Nejvíce mě zaujalo vakuování. Informovala jsem se přímo v prodejně Zepter ve Spálené ulici. Pracovala jsem totiž v sousední budově. Dostala jsem doporučení na obchodního konzultanta pana Šnejdárka. Ten už mi vysvětlil a předvedl vakuovací systém v praxi (systém vakuovaní VacSy – pozn. red.). Věděla jsem, že vakuovačka musí být velmi funkční a kvalitní, protože na moři nebude možnost žádného servisu a oprav! Naprosto mě nadchla jednoduchost obsluhy a také to, že folie byla v metráži a tedy s možností volně „nastavitelné“ velikosti pro vakuování. Hned po předvedení jsem se pro koupi VacSy rozhodla a koupila. Navíc s dostatečnou zásobou igelitových vakuovacích folií a dóz se speciálními víčky, které také vakuování umožňují.

Když jsem v polovině plavby naservírovala bramborový knedlík, zelí a maso, tak to bylo radosti!

Co se týká kuchyně, na lodi nepanují zrovna ideální podmínky pro skladování potravin a samotné stravování. Jak konkrétně Vám v tomto pomohl VacSy systém a k čemu jste ho nejčastěji využívala?

Potřebovali jsme připravit potraviny na naši cestu ze Švédska na Gibraltar, tedy na několik měsíců. Doma jsme zavakuovali zejména přílohy – sušené bramborové kaše, rýži, knedlíky, těstoviny, směsi na chleby, buchty a koláče, polévky a omáčky. Vyrobili jsme si tak v jednom balíku “pohotovostní nákup na 14 dnů“. Tento „nákup“ jsme na lodi naskladnili do úložného prostoru, kam nemělo přístup světlo ani slunce. A podle potřeby jsem balíky otvírala a spotřebovávala. Všechny takto připravené potraviny odolaly a zachovaly si svoji výbornou kvalitu po několik měsíců a přepluly s námi ze Švédska až na Gibraltar a na Kanárské ostrovy. Samozřejmě jsem musela před vakuováním zkontrolovat záruční dobu potravin a tu kombinovat tak, aby některé potraviny nebyly při otevření prošlé. První výborná zkušenost s vakuováním velkého množství potravin a potvrzení toho, že to byl dobrý nápad a správná volba výrobce a dodavatele.

A čekala nás další etapa plavby. Na Kanárských ostrovech jsme se připravovali na přeplutí Atlantiku. Já měla na starosti opět zásobování a starost o jídlo pro pět lidí na celou dobu přeplavby – nakonec to bylo 17 dní a nocí! Využila jsem opět osvědčené vakuování. Ale kromě výše uvedeného, jsem uvařila houskové a bramborové knedlíky, nakoupila chleby, müsli, sušené ovoce, vařené, dušené a pečené maso a nakrájela vařenou zeleninu a vše jsem opět vakuovala, tentokrát již na lodi. Zapojila jsem i manžela. Já jsem plnila igelitové folie a manžel vakuoval. Vše šlo jako na drátkách. Vakuované balíčky s vařeným jídlem a chleby jsme dali zamrazit. Jak se to všechno hodilo! Vaření za plavby na rozhoupané lodi není jednoduché. My ale již měli připravené zavakuované polotovary nebo hotové jídlo a čas na přípravu jídla byl tím pádem minimální.

I tak jsem měla během plavby s přípravou jídla dost práce. Tu znepříjemňují vlny - všechno padá, protože loď je v neustálém náklonu, v kuchyni je dost horko, a tak jsem tam chtěla být co nejkratší dobu. Díky vakuování jsem tahala dobroty jako kouzelník z klobouku. Měli jsme jednou denně plnohodnotné teplé jídlo. A když jsem v polovině plavby naservírovala bramborový knedlík, zelí a maso, tak to bylo radosti! Přeci jenom když má posádka na lodi plný žaludek a ještě k tomu jim chutná, tak je dobrá nálada. Časem jsem si vysloužila pochvalu – že kuchyně byla pilířem plavby! A já podotýkám, že také hodně i zásluhou a díky VacSy!

Po přeplutí Atlantiku jsme jeli na krátkou dobu domů. Po návratu jsem kontrolovala potraviny a vše co bylo vakuováno bylo v pořádku. Ale mouka, rýže a těstoviny, které nebyly zavakuovány, už nebyly k použití. V rýži to vypadalo, jako když je tam nasypaný mák, byli tam pilousi, podobně jako v těstovinách. Další zkušenost. Od té doby už jsem vakuovala vždy i všechny “sypké potraviny“ hned po nákupu a i před opuštěním lodi.

Později v Pacifiku, v Indonésii a v Malajsii a v tropech jsem vakuováním chránila i potraviny před šváby. V mnoha obchodech často nějaký běžel. Museli jsme být velmi opatrní, abychom si šváby nenasadili na loď. Po nákupu zkontrolovat všechny papírové obaly a potraviny, zeleninu a ovoce omýt ve slané vodě, nechat usušit a uložit. Většinou jsme vše po velkém nákupu ihned vakuovali. Navíc byl velký problém v tropech sehnat maso. Když jsem na něj narazila, tak jsem neváhala a nakoupila větší zásobu. Maso jsem hned po nákupu opracovala a zpracovala. Část zavařovala a část zchladila a opět vakuovala. Dávali jsme balíčky do ledničky nebo do malé mrazničky v lednici. Trvanlivost se značně prodloužila a maso bylo velmi chutné. VacSy jsem si hned od začátku oblíbila a postupně se stal mým naprosto nepostradatelným pomocníkem a přítelem! A s chválou bych mohla ještě pokračovat!


Ještě si nemohu odpustit jednu další zkušenost - ryby. Ty jsme se postupně naučili chytat (tedy manžel) a zpracovávat do běloučkých filetů. Chytali jsme dorády, žlutoploutvé tuňáky a wahoo. Ryb jsme mívali tolik, že byl mrazáček v lednici brzo plný. A tak zbývající rybí filety putovaly do folií VacSy a do ledničky. Takto uchované rybí maso je i po 10ti dnech absolutně bez pachu a jakékoliv příchutě a je jako čerstvé. Po doplutí do přístavů jsme u nás na lodi pořádali rybí hostiny. Přišla samozřejmě i řeč na to, jak jsme ryby uchovali. Ukazovali jsme zavakuované balíčky, a tak jsme doporučili i ostatním posádkám např. ze Švédska, Německa, Nového Zélandu a Holandska, nejen ryby, ale podělili jsme se i o zkušenost, jak potraviny už několik let uchováváme.

Jak byste shrnula své zkušenosti s VacSy od Zepter?

Plavbu kolem světa s námi po šesti letech úspěšně dokončila i naše Zepter vakuovačka. Byla našim nepostradatelným pomocníkem. Ani jednou nás nezklamala, vždy fungovala výborně. Dosud máme všechna původní těsnění, gumičky, šňůru… Vakuovali jsme v přístavech, kdy jsme měli na lodi elektrický proud 220 V nebo i na kotvě s napojením na 12 V. Vakuovačka byla našim nezbytným pomocníkem před prvním naskladněním potravin ve Švédsku. Dále dostala zabrat na Kanárských ostrovech před přeplouváním Atlantiku a nešetřili jsme ji ani na Panamě. Na Panamě jsme potřebovali připravit zásoby pro plavbu více jak 5 tisíc mil Pacifikem. Navíc jídlo tam bylo pro nás velmi cenově dostupné. Měli jsme potravin zavakuovaných a naskladněných tolik, až jsme se báli, jestli se nepotopíme už před vyplutím! Na Novém Zélandu a v Austrálii si trochu odpočinula, byla na dovolené. Cestovali jsme totiž více po pevnině a tak i VacSy pumpa měla zaslouženou dovolenou. Na řadu přišla opět v Indonésii, Malajsii a při dalších a posledních přípravách na cestu Indickým oceánem. Později jsme zjistili, jak dobře jsme udělali. Indický oceán byl totiž velmi rozbouřený, a tak se otevření připraveného jídla ve fólii hodilo. Konečně jsme dopluli až do Jižní Afriky. Opět přípravy na cestu a vakuování. Používali jsme i opakovaně VacSy folie. Dávali jsme pozor, abychom folii při prvním vakuování neporušili. U krabic jsme zaoblili rohy, ostré těstoviny zabalili ještě do jednoho pevnějšího sáčku. Při prvním vakuování jsme volili větší balík a později využívali zmenšenou fólii opakovaně pro méně potravin. Plavby trvaly z Kapského města 17 dní na Svatou Helenu a potom do Karibiku nekonečných 29 dnů a nocí na moři! Tam jsem naši pomocnici chválila snad nejvíce, měla jsem téměř všechno jídlo připravené předem.

A co dělá naše vakuovačka nyní? Nemá se špatně. Houpe se v Karibiku, odpočívá v tašce a je připravena pojmout další dobroty. Co dodat! VacSy se osvědčila v extrémních podmínkách i přesto, že nebyla zavakuovaná, tak se nezkazila, tedy nepokazila a neměla ani jednou poruchu. Dokončila s námi cestu kolem světa a po šesti letech uplula ze Švédska na Martinik přes 37 121 námořních mil.

Už během cesty jsem tento způsob uchovávání potravin doporučovala ostatním jachtařům a vím, že někteří si vakuovačku už i koupili

Doporučila byste VacSy i ostatním?

Po mnohaletých zkušenostech kdy jsem skutečně ověřila vakuování s VacSy v praxi a v extrémních přírodních podmínkách při plavbách na moři, bych VaSy rozhodně doporučila všem! Mohli jsme si dopřát maso i zeleninu, které by jinak tak dlouho nevydržely. Na lodi je přímo nedocenitelná přednost mít k dispozici jídlo, které bylo možno vakuováním uchovat po delší nebo dlouhou dobu ve výborné kvalitě. Ať už to byly suroviny nebo jídlo připravené k ohřátí. Prodloužení doby trvanlivosti a výborná kvalita zůstává i po zachlazení a zamražení zavakuovaného jídla. Chutnalo nejen nám, ale všem posádkám, přátelům a hostům! Už během cesty jsem tento způsob uchovávání potravin doporučovala ostatním jachtařům a vím, že někteří si vakuovačku už i koupili.

Doporučila bych ji i pro zásobování potravinami na charterových lodích na dovolené, nebo i na lepší uchování potravin v batohu na několikadenní horské túry nebo výlety. Je příjemné zajít si kdekoliv na světě do restaurace a ochutnat místní speciality. Jíst se ale musí několikrát denně, a tak se vakuováním i ušetří. Nehledě na to, že restaurace nejsou všude! Nejen kromě běžného využití v domácnosti k vylepšení kvality uchovávání potravin, ale i na lodi je VacSy úžasná a jedinečná věc! Zejména proto, že v běžném životě pokud člověk něco potřebuje nebo zapomene koupit, tak zajde nebo zajede do obchodu. Ale na moři a širých oceánech žádný obchod po několik týdnů nebo měsíců není a jíst se přeci musí, a navíc člověk je tvor i mlsný! VacSy na nás samozřejmě čeká na naší lodi a popluje s námi dále, nemá na vybranou. Tentokrát ve vodách Karibských ostrovů. Doplním ho určitě i o další kousky z nové zelené řady a moc se těším až vyzkouším novou bezdrátovou vakuovací pumpu VacSy!

Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně štěstí na dalších plavbách!

Rozhovor společnosti Zepter poskytla Ing. Jana Honsová


Více o VacSy zde »

Komentáře
*
*
* povinné položky

Nejsou žádné komentáře

Související produkty

VS-S.jpg

Svářečka sáčků vacSy

Systém svařování sáčků VacSy pro uchovávání a skladování VacSy® je celosvětově patentovaný vakuový systém navržený tak, aby umožnil vytvoření vakua uvnitř speciálních skleněných ná...
Rolls.jpg

VacSy role 300x28 cm

Fólie je vyrobena z PA / PE, nepropustného, sterilního, pevného, ale zároveň pružného materiálu. Je vhodná na úpravu pokrmů metodou “sous vide” (pokrm je uvnitř správně upraven, ani...
VS-P.jpg

Vakuová pumpa se stojanem

Vakuová pumpa patří mezi základní prvky systému vacSy®. Vysává vzduch z nádob, a tím umožňuje uchovávat potraviny ve vaší domácnosti až 5x déle čerstvé. Bezdrátová technologie vacS...

Novinky

vhz.jpg

Vyhodnocení Narozeninové hry Zepter

Společnost Zepter International oslavila 25 let svého působení v České republice. U této příležitosti jsme pro naše zákazníky připravili soutěž s krásnými cenami. Nevyhráli jste?...
více»
logo.jpg

Zepter partnerem prestižní akce –Týdne italské kuchyně

Zepter podpořil první Týden italské kuchyně ve světě, který spolupořádá Velvyslanectví Italské republiky, velvyslanec Itálie Aldo Amati a Italský kulturní institut. V Praze následov...
Archiv → více»

Zepter pomáhá

thion_krajina.jpg

Zepter čistička vzduchu pomáhá v domově pro seniory

Všichni jsme už slyšeli, že vzduch venku je dnes silně znečištěn nejen ve městě, ale i na venkově. Ale věděli jste, že vzduch uvnitř našich domovů může být až 100krát horší než venk...
Archiv → více»

Akce

zepter2.jpg

Soutěž! Švýcarská kosmetika Swisso Logical pro Vás!

Vyhrajte balíček luxusní kosmetiky Swisso Logical, která je vyvinuta přímo pro stárnoucí pleť a na vrásky.  Hypoalergenní a bez parabenů SOUTĚŽ JIŽ BYLA UKONČENA....
Archiv → více»